Matematik a výzkumník Pavel Štarha z FSI VUT, který vyrazil na expedici za úplným zatměním Slunce, byl hostem ve vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál. Přepis rozhovoru si můžete přečíst níže.
ČRo Radiožurnál| 12. 8. 2026 |URL (ukázka)
Věra Štechrová, moderátor:
Severní polokouli dnes čeká zatmění Slunce. Úplné zatmění bude večer viditelné z části Španělska, Portugalska, Islandu, Grónska a Ruska. U nás bude možné pozorovat částečné zatmění Slunce. Začne v 19 hodin 19 minut a největší překryv nastane ve 20 hodin a 10 minut. Měsíc na západě Čech zakryje Slunce až na 87 procent. Na Islandu čeká na zatmění Slunce i expedice z Vysokého učení technického v Brně. A její účastník Pavel Štarha z ústavu matematiky je teď ve vysílání. Dobrý den.
Pavel Štarha, Ústav matematiky VUT Brno:
Dobrý den.
Věra Štechrová, moderátor:
Tak Reykjavík pro dnešek hlásí zataženo s deštěm a teploty do 15 stupňů. To asi není úplně ideální počasí pro pozorování. Tak kde přesně budete vy?
Pavel Štarha, Ústav matematiky VUT Brno:
My máme dvě stanoviště. Jedno je Stykkishólmur, kde jsem teď i já. A druhé stanoviště máme ve Flateyri. Počasí je proměnlivé, ráno mrholilo, teď vysvitlo trochu slunko. Takže taková oblačnost 50 na 50, pro pozorování ne úplně ideální podmínky.
Věra Štechrová, moderátor:
Hlavním cílem té expedice je pozorování sluneční koróny a to ve chvíli, kdy je úplně zakryté Slunce Měsícem. Co konkrétně vás na té koróně zajímá? Co pak na těch snímcích budete zkoumat?
Pavel Štarha, Ústav matematiky VUT Brno:
Prakticky pořizujeme záznamy té koróny, protože ta koróna nám prakticky vizualizuje magnetické pole Slunce. A to se v čase mění, protože Slunce má ten jedenáctiletý cyklus – střídají se maxima a minima. A právě tady ta koróna nám pěkně vizualizuje dynamickou změnu toho tvaru koróny během slunečního cyklu.
Věra Štechrová, moderátor:
No ta sluneční atmosféra je vidět právě při zatmění. Jinak je překrývána tím jasem Slunce. Tak co se z ní dá vyčíst? Dá se třeba vyčíst to, jak rychle Slunce vyhasíná nebo jaká je jeho aktuální teplota?
Pavel Štarha, Ústav matematiky VUT Brno:
My sledujeme distribucí iontů železa. To železa ionizované například čtrnáctkrát, jedenáctkrát nebo desetkrát. Například ta čtrnáctka znamená, že je 13 elektronů chybějících, aby to železo ztratilo takové množství elektronů, tak k tomu je potřeba strašně velká energie. A do dnešní doby prakticky nikdo neví, jak to vznikají takové ionty. Takže to je takový základní výzkum, zjištění toho procesu, jak vznikají tyto velmi ionizované prvky železa.
Věra Štechrová, moderátor:
Takže se dá říct, že někdy v budoucnosti, pokud by se na to přišlo, tak se toto třeba dá využít jako nějaký zdroj energie, který dnes ještě neznáme?
Pavel Štarha, Ústav matematiky VUT Brno:
To asi ne. Spíš jde o to poznat, jaké procesy vlastně fungují na tom Slunci. A případně jako jít k tomu poznání jako přes predikce nějakých erupcí na Slunci a tady těch výronů té koronální hmoty, který by mohly v budoucnu ohrozit naši populaci. Nebo bych řekl spíš elektroniku, kterou, kterou jsme si vybudovali a která je vlastně citlivá tady na ty…
Věra Štechrová, moderátor:
Magnetické bouře?
Pavel Štarha, Ústav matematiky VUT Brno:
… magnetické bouře.
Věra Štechrová, moderátor:
Co všechno tedy vy dnes ještě musíte před začátkem zatmění stihnout? Jaký máte program?
Pavel Štarha, Ústav matematiky VUT Brno:
No, opět kontrola techniky. My jsme vše na našem stanovišti museli na noc uklidit. Takže zase postavit prakticky na značky a v této fázi už to máme všechno zase rozchozené. Takže ještě bude kontrola techniky, vytváření ještě nějakých kalibračních dat. A čekání na pěkné počasí, no.
Věra Štechrová, moderátor:
No a jak si představit tu techniku, kterou jste přivezli a co všechno je schopná zaznamenat? Jsou to foťáky, kamery? Ještě něco dalšího?
Pavel Štarha, Ústav matematiky VUT Brno:
Je to kombinace klasických zrcadlovek, ale digitálních, nebo bezzrcadlovek v dnešní moderní době. Máme tady použitou i videokameru 4K. A hlavně to, co je nejdůležitější, tak jsou chlazené vědecké kamery a speciální filtry, které nám umožňují pozorovat ty ionty železa, protože oni svítí na dané vlnové délce. A jenom pro představu, ten jeden filtr, který filtruje tu správnou vlnovou délku, má šířku jeden nanometr a člověk vidí zhruba 300 nanometrů jako interval, jo? Takže mi vyřízne nejenom jeden nanometr z toho spektra na různých vlnových délkách pro různé ty ionty železa. A to se snažíme pozorovat.
Věra Štechrová, moderátor:
Tak přeji ideální počasí na pozorování. Pavel Štarha z Ústavu matematiky VUT Brno.
Pavel Štarha, Ústav matematiky VUT Brno:
Ano, my na to potřebujeme ideální počasí. My ještě máme další tým, prakticky tři týmy ve Španělsku a tam to vypadá, že by se to snad mělo podařit.
Věra Štechrová, moderátor:
Tak snímky, doufejme, budou. Děkuji, na slyšenou.
Pavel Štarha, Ústav matematiky VUT Brno:
Taky děkuji, na shledanou.