Stejně jako poctivý oběd ani úspěšný mezinárodní projekt „neuvaříte“ za chvíli. Své o tom ví i vedoucí Pavel Rudolf, který v čele Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana podával už několik žádosti do programu Horizon. Vyšla až ta sedmá: od letošního podzimu bude s kolegy z devíti zemí světa řešit prestižní projekt z největšího mezinárodního rámcového programu na podporu vědy Horizon Europe. Nově mu běží také projekty z programů ACTION a COST a mezinárodní projekt TAČR ERA-NET Cofund. Jeho recept na úspěšnou žádost obsahuje tři základní suroviny: kontakty ve vědecké komunitě, zaměření se na téma výzvy a měsíce pečlivé přípravy.

„Byly to hlavně hodiny strávené u Teamsů,“ vzpomíná na přípravu projektové žádosti – dnes již úspěšné – Pavel Rudolf. S kolegy ze čtrnácti zahraničních univerzit začali projekt H-Hope připravovat rok předtím, než měla být žádost oficiálně odevzdaná. „Po celý rok jsme se každý týden online setkávali, na hodinu až dvě. Poslední dva měsíce před podáním jsme se vídali i několikrát týdně. Byly to opravdu stovky hodin práce,“ říká Rudolf.

Během následujících čtyř let má mezinárodní konsorcium pracovat na vývoji zařízení, které by bylo schopné přeměnit mechanickou energii proudící vody – například ve vodovodní síti – na elektrickou, potřebnou k napájení senzorů. Těmi by měly být v budoucnu vodovody prošpikované. Předpokládá se, že dokonalý přehled o aktuálním tlaku, průtoku a dalších parametrech pak umožní systém díky této digitalizaci zefektivnit.

Čtyřletou výzkumnou cestu za autonomními snímači iniciovala profesorka Giovanna Cavazzini z padovské univerzity, která vedla i celou projektovou přípravu. „Na začátku jsme měli pět nápadů na téma projektu, postupně jsme vybrali tento, a to proto, že nejlépe odpovídal vypsané výzvě. Z mé zkušenosti opravdu nelze psát projekt podle mého výzkumného tématu, je naopak potřeba jej psát dle tématu výzvy,“ říká Rudolf.

Podle něj byla jedním z klíčů k úspěchu i zkušenost profesorky Cavazzini která se několikrát jako externí hodnotitel zúčastnila výběru úspěšných projektů. „Díky tomu věděla, na co se zaměřit, co akcentovat. Že je nezbytné zohlednit v přihlášce skutečně všechny body výzvy: technické, ale i environmentální nebo genderové aspekty. Hodnotitelé mají na jednu přihlášku zhruba třicet minut, proto je potřeba napsat texty tak, aby hlavní poselství bylo zřejmé na první prolistování,“ vyjmenovává Rudolf. Sám se proto nechal zapsat do databáze expertů, z nichž se hodnotitelé vybírají, a doufá, že v budoucnu dostane příležitost nahlédnout „pod pokličku“ výběru úspěšných žádostí.

Své výzkumné partnery síťuje Rudolf po světě už léta, objíždí konference, je aktivní v mezinárodních odborných asociacích a sdruženích. Díky tomu má řadu zajímavých kontaktů na kolegy ze zahraničních univerzit, se kterými pak společné projekty podávají. „Tyto kontakty, vzájemné vztahy a důvěra jsou klíčové. Samozřejmě pracoviště musí mít dobré vědecké výsledky a přinášet inovativní myšlenky, bez toho si vás na konferenci nevšimnou, ani vás nepřizvou k psaní přihlášky projektu. Já mám to štěstí, že na našem pracovišti se to dlouhodobě daří a při psaní přihlášky vlastně "prodávám" to, čeho náš odbor dosáhl, takže jde do jisté míry o kolektivní práci,“ říká Rudolf a dodává, že pro českého vědce je dobré mít partnery i v silných zemích na západě. Právě ty mají to štěstí – anebo dostatek zkušeností – že na prestižní projekty spíš dosáhnou a v pozici řešitele působí na hodnotitele důvěryhodně.

Potvrzují to i statistiky: podle zprávy Evropského účetního dvora byly přidělené finanční prostředky již ukončeného programu Horizon 2020 z poloviny vyčerpány Německem, Francií, Španělskem, Itálií a Velkou Británií. Česko si sáhlo na pouhých 0,7 procenta z celkových 76,4 miliardy eur, které byly na 8. rámcový program vyhrazeny. A to i přesto, že téměř miliarda z tohoto rozpočtu byla určena na podporu účasti zemí takzvaně „s nižší výkonností“ (nejčastěji státy, které se stejně jako ČR připojily k unii po roce 2004).

I další mezinárodní projekty, které fluidní inženýři získali, byly podle Rudolfa tak říkajíc vysezené, čímž myslí hodiny strávené přípravami za stolem a u monitoru počítače. Už nyní plánují s partnery další přihlášku do Horizon Europe, kterou budou odevzdávat na podzim příštího roku. „Plánování je základ. Podívám se, jaké výzvy v nejbližším roce až dvou jsou plánovány, a podle toho začínáme s přípravami. Zmíněný projekt, který teď chystáme, diskutujeme se zahraničními kolegy už půl roku a brzy se pustíme do příprav. Je to běh na dlouhou trať, takovouto přihlášku za dva tři měsíce opravdu nezvládnete. Chce to začít pracovat včas, s vyzkoušenými partnery a opravdu nad výzvou přemýšlet, abyste ji co nejlépe naplnili,“ uzavírá svoji zkušenost Rudolf.