Skládkování bude mít brzy utrum a nerudovská otázka „kam s ním“ je v případě odpadu čím dál palčivější. S řešením pomáhají odborníci z Ústavu procesního inženýrství.

Za univerzitu se akce zúčastní i Pavel Rudolf z FSI, který se svým týmem zkoumá možnosti dočišťování vody pomocí tzv. hydrodynamické kavitace.

Vít Šimara porotu zaujal výzkumem zaměřeným na využití iontových kapalin v tribologii, pro který získal tříleté stipendium ve výši 360 000 korun.

Jan Kramář pracuje na vývoji metod pro podrobnější zkoumání alternativ k Li-iontovým bateriím, které dnes dominantně používáme například ve spotřební elektronice.

Budou humanoidní roboti pečovat o staré a opuštěné seniory? Prožíváme právě teď robotickou revoluci?

Jde o variaci na klasické palety, kde dřevěné špalky nahradil tvrdý plast vyrobený z takzvaného plastového výmětu, jež běžně končí ve spalovnách a na skládkách.

Kdybyste se postavili na libovolné místo na zeměkouli a řekli si, že tam budete zatvrzele čekat na úplné zatmění Slunce, průměrná doba čekání by byla 360 let...

Mise rozšíří současné možnosti programu Copernicus, který je největším světovým poskytovatelem dat z pozorování Země.

Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získal Ing. Michael Foltýn.

Cenu Wernera von Siemense za Nejlepší disertační práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Roman Parák, Ph.D., z FSI za disertační práci s názvem Návrh pokročilých metod v oblasti průmyslové robotiky zapadajících do konceptu Průmyslu 4.0.

Jan Kramář studuje Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a zkoumá alternativy k Li-iontovým bateriím. Vít Šimara působí na Ústavu konstruování a svým výzkumem se chce podílet na otevření cesty k chytrým mazacím systémům, které zvýší životnost a účinnost strojních zařízení.

Jak lze bioplyn účinně zbavit CO2 a tím přispět k dekarbonizaci? To je výzva, kterou řeší mezinárodní výzkumný projekt VUT, TU Berlin a TU Lodž.