Významného ocenění v oblasti strojírenské technologie dosáhl student Fakulty strojního inženýrství VUT Martin Dostál, když za svou diplomovou práci „Návrh výroby těla spojky“ obdržel Cenu prof. Borise Sommera, udělovanou každoročně za mimořádné závěrečné práce s přínosem pro praxi.
Diplomová práce vznikla na Ústavu strojírenské technologie pod vedením Jana Řiháčka a ve spolupráci s firmou Zetor Kovárna, kde se uvažuje o výrobě výkovku konstrukční součásti pro elektromagnetické spojky v dopravních prostředcích.
Práce se komplexně věnuje návrhu technologie výroby tvarově složitější kovové součásti z nízkouhlíkové oceli 12 020, s důrazem na ekonomiku, technologičnost výroby i kvalitu produkce. Na základě multikriteriální analýzy byla jako optimální výrobní technologie zvolena metoda zápustkového kování za tepla. V práci byly detailně navrženy všechny potřebné operace od samotné přípravy polotovaru až po finální dokončovací procesy – včetně kovacích a střižných operací, jejich simulací a konstrukce všech potřebných nástrojů.
Pro ověření zvoleného postupu student využil pokročilé simulační programy Simufact Forming 16.0 a Forge, jejichž výsledky potvrdily technologickou proveditelnost procesu. Součástí práce bylo rovněž ověření výrobního postupu zkušební sérií, během které proběhla celá řada nedestruktivních i metalografických zkoušek. Závěrečná část práce se zaměřila na reverzní inženýrství reálných výkovků. Výsledkem je detailně zpracovaný a praxí ověřený návrh technologie výroby, který může být bezprostředně zaveden do sériové výroby. Práce vyniká nejen technickou hloubkou a přesností, ale i schopností propojit teorii s praktickými výstupy.
Cena prof. Borise Sommera je prestižním oceněním pojmenovaným po významném zakladateli československé školy strojírenské technologie a je udělována bakalářským, diplomovým anebo disertačním pracím, které přinášejí výjimečný přínos pro technickou praxi a inovace v oblasti tváření kovů. Martin Dostál získal za svou práci nejen uznání odborné komise, ale i reálné uplatnění výsledků v průmyslové výrobě – což je ideálním příkladem smysluplného propojení univerzitního výzkumu s technickou praxí.