Aktivní a talentovaní středoškoláci a středoškolačky z různých oborů se přišli podělit o své zkušenosti na Fakultu strojního inženýrství VUT. Jako řečníci přijali pozvání na Konferenci Junior, jejíž pilotní ročník se konal v pátek 16. května a uspořádali ji vysokoškolští studenti pro své mladší kolegy.

Životopis Terezy Jelínkové byste si mohli snadno splést se sívíčkem leckterého mladého vědce. Přetéká stážemi, specializovanými školeními a kurzy. Přitom je Tereza „jen“ středoškolačka. Se svojí prezentací "Jak jsem začala s vědou už v prváku" vystoupila na Konferenci Junior na FSI.

„Podařilo se nám přilákat jedenáct řečníků z řad středoškolských studujících ze sedmi škol s celkem osmi tématy. Na každé desetiminutové vystoupení navazoval prostor pro otázky a diskuzi. Zásadní částí akce byl i networking a seznámení se studentskými týmy, které působí na FSI, respektive VUT,“ uvedl za organizátory akce doktorský student FSI Jan Kalina. Cílem akce bylo podpořit motivaci studentů pracovat na zajímavých projektech a výzvách, rozšířit jejich kontakty a tím i možnosti a také podpořit zájem o takzvané STEM obory, tedy přírodní vědy, techniku a matematiku.

A jak se k vědě dostala zmíněná Tereza Jelínková? Podle svých slov přes popularizační akce jako Noc vědců, Týden vědy a techniky a další. Právě tam ji věda nadchla natolik, že se rozhodla stát vědkyní. Už v prvním ročníku na střední se proto přihlásila do programu Akademie věd Otevřená věda a získala roční stáž na profesionálním pracovišti. A mohla tak okusit dalo by se říci běžný vědecký život: výzkum, studium anglických odborných textů, zpracování dat, vystoupení na konferenci. Později si „střihla“ i simulovaný let na Mars v rámci projektu Expedice Mars.

Velkou výzvou pro ni byla zejména angličtina, brala to ale tak, že jde ve vědě o univerzální jazyk, bez kterého se neobjede. A taky okno do světa. „Vzala jsem to po kouscích – začala jsem s popularizačními videi v angličtině a zařídila si doučování,“ popisovala, jak se postupně dostala až k tomu, že byla schopná studovat odborné anglické články ze svého oboru, kterým je biochemie.

To Zdeno Sekerák se místo pro živou přírodu nadchl pro inženýrství. Jinak se ale jeho příběh v mnohém podobá Terezinu: motivace, chuť dělat něco navíc, ale taky cílevědomost. Už na střední se se dvěma kamarády pustil do Středoškolské odborné činnosti (SOČ), když společně stavěli 3D tištěné letadlo s pulsačním motorem. Zdeno si vzal na starosti návrh, konstrukci a 3D tisk.

Kromě toho působil v Evropském parlamentu mládeže, má stáž ve startupu, který vyvíjí letouny typu VTOL (VTOL zkratka anglického Vertical Take-Off and Landing, označuje letadla, která mohou startovat a přistávat vertikálně, pozn. red.) a letos se jako maturant hlásí hned na několik zahraničních i tuzemských univerzit včetně FSI. „Snad by to mohlo klapnou v Dánsku. Dostal jsem se i na univerzitu v Británii, ale na studium tam bohužel nemám dost peněz,“ říká. I on přišel sdílet své zkušenosti s dalšími aktivními středoškoláky na Konferenci Junior. A co stojí za jeho úspěchem? Je to štěstí? „Zvenku to vypadá jako štěstí, ale já myslím, že je to spíš o tom, mít iniciativu,“ uzavírá Zdeno Sekerák.