Jen 25 mladých vědců a vědkyň na začátku kariéry ocenilo město Brno tříletým stipendiem v rámci grantu Brno Ph.D. Talent. Ocenění převzal také doktorand Vít Šimara, který působí na Ústavu konstruování FSI. Porotu zaujal jeho výzkum zaměřený na využití iontových kapalin v tribologii, pro který získal tříleté stipendium ve výši 360 000 korun.

Sál Nové radnice působí velmi honosným dojmem. Jaký to pro Vás byl pocit stát mezi nejlepšími doktorandy a doktorandkami při udělování cen Brno Ph.D. Talent?

Byl to pro mě velkolepý zážitek. Z ceremoniálu jsem vnímal, s jakou důstojností Brno přistupuje ke svým studentům, čehož si moc vážím.

Jak náročná byla cesta touto soutěží?

Přihlášení znamenalo podat projekt v podobě dvanáctistránkového dokumentu s požadovanou strukturou. Na začátku bylo kolem 120 studentů a do druhého kola postupovalo padesát prací včetně mé. Následovala část prezentace projektu před odbornou komisí, kde mělo zaznít především to nejdůležitější z vědeckého hlediska. Bylo skutečně potřeba vážit každé slovo a každý slide mé prezentace. Příprava obecně zabrala mnoho času a diskusí s kolegy. Mnohdy jsou to právě diskuse, evokující nové nápady a jsem moc vděčný za všechny tyto příležitosti. Zjistit, že to úsilí stálo za to a vědeckou komunitu mé téma zaujalo, bylo skvělé.

Jak dlouhých pro Vás bylo těch šest minut, které jste měli vyhrazené na představení tématu před odbornou porotou?

Uteklo to lusknutím prstů (smích). U obhajoby byla striktní časomíra, zazvonila a věděl jsem, že už nemám šanci říct cokoliv navíc. Ale naštěstí po prezentaci následovala část zaměřená na dotazy hodnotitelů, takže jsem měl možnost některé věci doplnit. Ještě bych podotknul, že se vše odehrávalo v angličtině, což pro mě bylo poprvé v životě. Upřímně – z obhajoby jsem odcházel s pocitem, že jsem sám sebe nezklamal, ale na úspěch jsem to rozhodně neviděl.

Se svojí prací z oboru tribologie jste ale nakonec získal ocenění Brno Ph.D. Talent. Co vám na tribologii přijde fascinujícího?

Fascinující je pro mě její všudypřítomnost a význam, a to nejen v technice, ale i tam, kde si to člověk na první pohled ani neuvědomuje. Líbí se mi, jak multidisciplinární tento obor může být. Na Ústavu konstruování je navíc pro tento obor, především z experimentálního hlediska, velmi dobré zázemí.

Váš výzkum se věnuje iontovým kapalinám. Proč mohou být pro tribologii zajímavé?

Tyto kapaliny jsou velmi zjednodušeně soli, které jsou při pokojové teplotě tekuté. Tím se liší například od kuchyňské soli, ta má teplotou tání velmi vysokou. Jejich unikátní fyzikální vlastnosti, odlišující je od ostatních kapalin, plynou z iontové povahy, což znamená, že jsou zde přítomny kladně a záporně nabité molekuly.

V čem jsou tedy iontové kapaliny odlišné od jiných kapalných maziv?

Tyto kapaliny jsou teplotně a chemicky velmi stabilní a téměř se nevypařují ani ve vakuu, čehož lze využít obecně v extrémních podmínkách, například ve vesmírných technologiích. Přítomnost kladně i záporně nabitých molekul navíc vede v blízkosti elektricky nabitého povrchu k vytváření pravidelně uspořádáných struktur, jejichž fyzikální vlastnosti se od zbylé části kapaliny liší, čehož je možné využívat.

Mají iontové kapaliny ještě nějakou další výhodu?

Výhod je určitě mnohem více, a to v mnoha technických odvětvích. Iontové kapaliny jsou v současné době vnímány jako udržitelnější a někdy efektivnější alternativa pro některé současně používané materiály. Tyto kapaliny dokážou být elektrolyty pro uchovávání energie, rozpouštědla, nebo separační látky. Například velmi zajímavou oblastí, které se v dnešní době věnuje pozornost, je jejich schopnost absorpce plynů, především oxidu uhličitého. Obecně každá z těchto disciplín, včetně maziv, vyžaduje velmi specifické vlastnosti a v mnoha případech vede k nalezení optimálního řešení zdlouhavá cesta. Co mi přijde fascinující, je skutečnost, že teoreticky existuje mnohem více iontových kapalin, než se doposud podařilo vyrobit. To znamená, že je stále co zkoumat a posouvat dál.

Co vás teď v rámci tříleté práce na projektu čeká?

Doposud jsem nejvíce úsilí věnoval studiu dané problematiky. Zjišťoval jsem, co se již podařilo objasnit a čemu se zatím nikdo nevěnoval a stálo by za to řešit. Nyní je čas se pomalu přesunout do laboratoře. Předpokládám, že nejvíce času strávím u zařízení simulujícího mazání valivých kontaktů, které rozšířím o elektrický obvod a s tímto setupem budu experimentovat. Z možností, kudy bylo možné výzkum nasměřovat, jsem si vybral studium mazacích vlastností kapalin o různém chemickém složení za přítomnosti elektrického napětí. V průběhu studia také plánuji vycestovat na více zahraničních stáží, například letos mě čeká dvouměsíční stáž na Technické univerzitě ve Vídni, kam se velmi těším.

Proč byste účast v soutěži doporučil svým novým kolegům v doktorském studiu? Co považujete za největší benefity?

Intenzivní práce na přípravě projektu pro mě znamenala také dobrý start do doktorského studia hned v prvním semestru. Pomohlo mi to vydefinovat si oblast, které bych se chtěl v disertační práci věnovat. Oceňuji také možnost pravidelného setkávání se s ostatními studenty-stipendisty, a to nejen z mého ročníku. Jsem obecně zvědavý a tohle je možnost dozvědět se o velmi zajímavých a aktuálních vědeckých výzvách přímo z první ruky. Například ještě před oficiálním udělováním cen si pro náš ročník organizátorky projektu připravily neformální a velmi originální setkání, jehož součástí byla společná příprava večeře v podobě polévky a sushi. Musím říct, že celkový přístup ze strany JCMM je velmi přátelský a těším se na další podobná formálnější i neformální setkání.