Jak čistit vodu bez chemie, vyvíjet úspornější čipy, efektivněji nakládat s odpadem nebo využít digitální dvojče ve výrobě? Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně představí v centru města výzkum a technická řešení, která reagují na současné i budoucí výzvy. Výstava „Řešení pro budoucnost vznikají v Brně“ bude k vidění od 29. září do 27. října 2026 na Moravském náměstí.
Na Fakultě strojního inženýrství VUT se potkává základní výzkum s praktickými aplikacemi a spoluprací s průmyslem. Výsledkem jsou technologie a objevy, které nacházejí uplatnění v energetice, dopravě, výrobě, zdravotnictví, ochraně životního prostředí i dalších oblastech.
Výstava pod širým nebem představuje výběr projektů a témat, na kterých pracují vědci, výzkumníci i studenti fakulty. Ukazuje přitom, že za technologiemi, které mohou ovlivnit naši budoucnost, nemusíme hledat daleko – řada z nich vzniká přímo v Brně.
Výzkum a technologie pro svět kolem nás
Jednotlivé panely pokrývají široké spektrum témat – od výzkumu Slunce a fyziky polovodičů přes čištění vody a třídění odpadu až po moderní letectví, elektromobilitu, robotizaci nebo nanotechnologie. Spojuje je snaha využívat vědu a techniku k řešení konkrétních problémů a hledání nových cest pro budoucnost.
„Chceme ukázat, že výzkum není něco vzdáleného, co se odehrává pouze za dveřmi laboratoří. Na fakultě vznikají řešení, která mohou ovlivnit každodenní život, průmysl i podobu technologií budoucnosti. A vznikají přímo tady v Brně,“ říká Kateřina Růžičková, autorka výstavy.
Obsah výstavních panelů:
MATEMATIKA, KTERÁ ROZJASŇUJE SLUNCE
Pomocí speciálních filtrů a přístrojů, které vyvíjí odborníci na Fakultě strojního inženýrství VUT, jsou pořizovány snímky úplného zatmění Slunce. Jejich matematické zpracování odhaluje struktury a proudění v koróně. Výpočty pomáhají pochopit chování slunečního plazmatu i vliv sluneční aktivity na Zemi – například při vzniku polárních září nebo poruchách sítí.
Více se o tématu dočtete zde.
CAVIPLASMA PRO ČISTŠÍ VODU
Zařízení CaviPlasma vyvinuté ve spolupráci Fakulty strojního inženýrství VUT, Masarykovy univerzity a Botanického ústavu AV ČR využívá kombinaci kavitace a nízkoteplotního plazmatu k efektivnímu odstraňování mikropolutantů (zbytků léčiv, hormonů, pesticidů) a patogenních mikroorganismů z vody. Technologie má potenciál čistit velké objemy bez použití chemie a najde uplatnění při dočišťování odpadní vody nebo při přípravě plazmatem aktivované vody např. pro zemědělství, rybářství, dekontaminace.
Více se o tématu dočtete zde.
ZA KAŽDÝM ČIPEM JE FYZIKA
Než se čip stane součástí mobilu nebo auta, stojí za jeho vývojem a výrobou práce mnoha odborníků. Na začátku jsou fyzikové, třeba ti z Fakulty strojního inženýrství VUT, kteří zkoumají chování polovodičů, vybírají vhodné materiály a objevují nové metody výroby i testování. Díky nim jsou moderní čipy výkonnější, spolehlivější a mají nižší energetickou náročnost.
Více se o práci našich fyziků dočtete zde.
ODPADKY JSOU VĚDA
Každý z nás v Česku ročně vyprodukuje přes půl tuny komunálního odpadu. Část se daří využít, ale velké množství stále končí na skládce. Skládkování bude mít ale brzy utrum a nerudovská otázka „kam s ním“ je v případě odpadu čím dál palčivější. S řešením pomáhají procesní inženýři z Fakulty strojního inženýrství VUT. Jejich nejnovější nástroj, který má zefektivnit práci svozových společností se jmenuje výstižně – Popelka.
Více se o tématu dočtete zde.
KDO MAŽE, TEN VIDÍ
Syndrom suchého oka trápí stále více lidí. Pomoci mohou umělé slzy. Vědci z Fakulty strojního inženýrství VUT se zabývají biotribologií – třením, mazáním a opotřebením přirozených tkání, jako je chrupavka, fascie nebo oko, a implantátů kloubů, včetně těch vyráběných 3D tiskem. Pro firmu Contipro např. testovali surovinu derivátu kyseliny hyaluronové pro oční kapky, které tak zajistí přirozený, velmi účinný a šetrný slzný film.
Více se o tématu dočtete zde.
INOVACE VE VZDUCHU
Moderní letectví klade důraz na lehkost, efektivitu a špičkovou technologii. Příkladem je letoun TL-5000 Sparker, navržený podle nejnovějších evropských předpisů. Na jeho vývoji se výrazně podíleli odborníci z Fakulty strojního inženýrství VUT, kteří pomáhají formovat novou generaci letadel (s delším doletem, lepší výbavou a nižšími provozními náklady) – a nebojí se ani kosmických technologií!
Více se o tématu dočtete zde.
KDYŽ FORMULE JEZDÍ NA ELEKTŘINU
Tým studentů z VUT, který má základnu na Fakultě strojního inženýrství, každoročně navrhuje a staví vlastní závodní formuli. V posledních letech se zaměřuje na elektrický pohon, aerodynamiku a efektivní využití energie. Projekt je nejen ukázkou inženýrských dovedností, ale i tréninkem pro budoucnost elektromobility – rychlé, chytré a udržitelné dopravy. Třeba Dragon e5 má zrychlení z nuly na sto za pouhé tři vteřiny!
Více se o tématu dočtete zde.
ROBOT, KTERÝ MÁ DIGITÁLNÍHO DVOJNÍKA
Vývoj nové výroby může být rychlejší, přesnější a levnější. Odborníci z Fakulty strojního inženýrství VUT s tímto cílem vytvářejí digitální dvojče robotické buňky – virtuální model, který umožňuje předem otestovat návrh, optimalizovat chod a na dálku sledovat stav pracoviště. Díky tomu se snižují náklady, počet vadných výrobků i čas potřebný pro přípravu výroby. Digitální dvojče se tak stává klíčovým nástrojem v prostředí moderní automatizace a robotizace.
Více se o tématu dočtete zde.
VELKÉ VĚCI V NANOSVĚTĚ
Odborníci z Fakulty strojního inženýrství VUT například nedávno zjistili, že zrno bramborového škrobu díky své unikátní struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a roztočit ho do světelného víru. Z fyzikálního hlediska tak škrob provádí spin-orbitální konverzi světla, dosud možnou jen s pokročilými nanotechnologiemi. Objevený mechanismus rozšiřuje možnosti pro ovládání světla a je využitelný pro senzory nové generace, přenos informace nebo kvantové počítače.
Více se o tématu dočtete zde.