Nejprve dělali pumpy dřevěné, poté přešli na čerpadla a firma SIGMA je do dnešního dne největším výrobcem čerpadel v České republice. Za úspěchem stojí příběh jedné rodiny a také jednoho absolventa FSI: Miroslava Sigmunda. Jeho život, tak jako osudy mnohých, kdo zažili nacistickou okupaci a světovou válku, ovšem není jen kronikou úspěchu, ale taky odvahy, bolesti a ztráty.

Miroslav, nejmladší ze čtyř dětí Jana Sigmunda, se narodil 10. března 1907 do rodiny, která už druhou generaci úspěšně vedla firmu, jež se transformovala ze studnařství a výroby dřevěných pump na čerpadla. V roce 1925 Miroslav odmaturoval na reálném gymnáziu v Holešově a 25. září téhož roku byl přijat na Českou vysokou školu technickou v Brně za řádného posluchače oboru strojního inženýrství.

Ve dnech 7. až 15. května 1930 se podrobil praktické státní zkoušce u profesora Leopolda Grimma v oboru stavby strojů. Byla to diplomová práce, kterou absolvent musel zpracovat ve vymezeném čase v rýsovně školy. Zadání práce obdržel kandidát teprve první den praktické zkoušky, v případě Miroslava Sigmunda to bylo vyřešit konstrukci jeřábu o nosnosti 3t. Pak následovala teoretická zkouška před komisí, kterou Miroslav složil 14. června, a to s vyznamenáním. V tomto termínu byli připuštěni ke státní zkoušce celkem tři kandidáti, kteří úspěšně složili ročníkové zkoušky a obhájili diplomovou práci. Vedle Miroslava Sigmunda to byli Emil Škrabal a Vladimír Malík. Všichni tři absolventi pak nastoupili do továrny SIGMUND Pumpy v Lutíně nesoucí ve znaku Neptunův trojzubec.

Čerství absolventi pokračovali ve spolupráci se svou vysokou školou a s profesorem Grimmem postavili v Lutíně zkušebnu čerpadel. Podíleli se na vývoji ponorného čerpadla NAUTILA, díky kterému se profesoru Absolonovi podařilo zpřístupnit do té doby neznámou část jeskyně Macocha.

Dne 10. března 1937, v den svých 30. narozenin, odjel Miroslav Sigmund do Anglie, aby tam vypracoval projekt výroby hasičských stříkaček. Jeho projekt zvítězil v soutěži vypsané britskou vládou, Miroslav se proto odstěhoval s rodinou do Newcastlu a tam v rekordním termínu vybudoval nový závod a zahájil výrobu hasičských stříkaček.

Stroje a potřebné know-how dodával do Anglie mateřský závod z Lutína. V srpnu 1939 má SIGMUND Pumps Ltd 420 zaměstnanců a kompletuje 3000 stříkačku s benzínovým motorem.

Britský válečný průmysl s českou stopou

Jak běží druhá světová válka a německé letectvo intenzivně bombarduje Anglii, britská civilní obrana nutně potřebuje protipožární čerpadla. Sigmund vyvíjí ruční pumpy, jejichž odbyt brzy dosahuje 13 tisíc kusů za týden. Do výroby jsou zavedeny i protiplynové filtry a filtrační zařízení pro protiletecké kryty. Všechny důležité objekty včetně sídla předsedy vlády, britské admirality a královského paláce jsou vybaveny filtračním zařízením a hasičskými stříkačkami od firmy Sigmund a podnik svojí výrobou významně přispěl k britskému válečnému úspěchu.

Podporu z Lutína zajišťoval Miroslavův bratr Jan, který posílal do Anglie stroje a dokumentaci, a to ještě 15. března 1939, tedy v den, kdy české území obsadila německá okupační armáda.

Další aktivity proti nacistům organizují Sigmundovi ve Francii a v Jugoslávii. Jejich filiálky zde vyrábí prostředky protichemické obrany. V dubnu 1941 se jim podařilo vyvézt z Jugoslávie 45 obráběcích strojů do Indie, kde je zahájena výroba kulometů. Rodina také financuje český odboj.

Jan Sigmund byl však během stanného práva zatčen gestapem a 30. června 1942 v Kounicových kolejích v Brně popraven. Bezpečnostní složky tak využily situace, aby se zbavily člověka, proti kterému neměly po dlouhou dobu vazby dostatek důkazů.

Navzdory této oběti a nasazení rodiny v boji proti nacismu byla ta část podniku, která zůstala doma v Čechách, v roce 1945 znárodněna podle dekretů prezidenta republiky. Z firmy se stal národní podnik Sigma a z Československé republiky odešli i zbývající členové rodiny.

Miroslav Sigmund v zahraničí ještě léta úspěšně podnikal, v roce 1964 na podnikání rezignoval a rozhodl se zabývat pouze vědou a technikou. Je autorem více než 50 patentů a mimo jiné i autorem technologie pro výrobu asférických plastových čoček do fotoaparátů Polaroid.

Fakulta strojního inženýrství udělila svému absolventovi Miroslavu Sigmundovi v roce 2000 čestný doktorát.

Miroslav Sigmund zemřel 4. března 2004 v britském Newcastlu.

Další zajímavé příběhy ke 120. výročí založení fakulty přinášíme postupně v rubrice 120xFSI. Pokud budete mít i vy pro rubriku zajímavý námět, dejte nám o něm vědět na e-mail Ivety Hovorkové hovorkova@fme.vutbr.cz.