Druhý ročník soutěže Pneuracer přilákal ve čtvrtek 5. června na Fakultu strojního inženýrství 15 finálových týmů. Pro pomyslné zlato si s autíčkem na stlačený vzduch dojeli studenti z třineckého gymnázia. Že akce plní svůj účel, totiž přitáhnout mladé lidi k technice, se prokázalo už po prvním ročníku: na fakultě dnes studují někteří z loňských účastníků a dva se dokonce zapojili do organizačního týmu.

Honza Kasal sleduje monitor počítače a ladí na vozítku poslední detaily. S kamarády z týmu – Kiki, Vojtou a Markem, který na vrchol soutěže bohužel nemohl dorazit osobně, se probojovali do finálového klání Pneuraceru. Je půlka odpoledne a soutěžící čeká třetí a poslední blok finálových disciplín. Hodnotí se akcelerace, délka dojezdu, průjezd trati nebo rozjezd do kopce.

„Byli jsme tady už loni. Bavilo nás to, tak jsme se přihlásili znovu. Letos jsme chtěli naše auto odlehčit, což se nám tolik nepovedlo, ale změnili jsme celou koncepci motoru. Letos máme čtyřválec, který krásně funguje,“ chválí si Honza. Tým je z Krucemburku, dohromady se dali v salesiánském středisku mládeže. „Zatím si vedeme docela dobře, v maximální rychlosti dokonce průběžně vedeme, což nám, doufám, i zůstane,“ dodává s úsměvem.

Podobných týmů středoškoláků, jako jsou ti z Krucemburku, se o účast v letošním Pneuraceru ucházelo 37. Jejich úkolem je postavit vozítko poháněné stlačeným vzduchem, což zahrnuje celou škálu znalostí a dovedností, jež si musí studenti osvojit: od pneumatických systémů, přes 3D tisk, až po elektroniku. Klíčové je, že si vše prakticky vyzkouší a můžou si i zasoutěžit. Do finálového klání přes průběžná kola postoupilo 15 týmů.

„O druhý ročník soutěže byl nejen větší zájem, ale je na první pohled vidět i mnohem vyšší kvalita provedení vozítek. Je znát, že některé týmy už mají zkušenost a přichází s novými, zajímavějšími řešeními, takže je tu o hodně víc funkčních autíček, která dosahují opravdu krásných výsledků. Dokonce máme rekord v Long distance disciplíně, kde jeden tým ujel neuvěřitelných 1 274 metrů,“ hodnotí za pořadatele Matúš Ranuša z Ústavu konstruování.

Jako pedagog už Ranuša na fakultě potkává i některé z loňských účastníků. I když se tehdy soutěž konala poprvé, neváhali a spojili s fakultou své další studium. „Máme dokonce jeden celý tým z loňska, který nyní studuje program Konstrukční inženýrství, takže se s nimi pravidelně potkáváme. Dva z nich máme dokonce v organizačním týmu,“ má radost Ranuša. A dodává: „Zájem o soutěž a nadšení studentů ukazují, že do toho jdou s radostí. Často vznikají konkurenční týmy přímo v rámci jednotlivých středních škol, které se mezi sebou hecují, a nakonec k nám přijedou poměřit síly.“

Jeho slova potvrzuje i Kiki z týmu SHM Krucemburk. „Chtěla jsem vyzkoušet něco nového. A když jsem viděla kluky z týmu a jejich entuziasmus, bylo to inspirující,“ uzavírá středoškolačka.

Hlavním partnerem soutěže je firma SMC Industrial Automation CZ s.r.o.