Když se řekne kočkopes, představíme si nejspíš spojení něčeho nespojitelného. I Bakalářův kočkopes spojuje: koníčky a práci, matematiku a umění a taky dva kolegy z Fakulty strojního inženýrství. Výsledkem naopak není žádný „kočkopes“, ale krásná animovaná videa, která pomáhají přiblížit matematiku uživatelům na sociálních sítích.
Tomáš Profant zbožňuje Walta Disneyho a krásně kreslí. Petr Hájek miluje hudbu, skládá a hraje v kapele. Ani jedno je však neživí. Pracují jako pedagogové a výzkumníci na Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky FSI. K práci a koníčkům si teď přibrali vlastní projekt, jehož cílem jsou krátká animovaná videa o matematice.
| Videa najdete na YouTube kanálu Bakalářův kočkopes. |
„Oba pracujeme se studenty a vidíme, jak jejich vzdělání na technické škole stojí a padá se znalostmi matematiky. Často je pro ně matematika příliš abstraktní, v mechanice ale máme možnost ukázat ji v souvislostech. Tak vznikl nápad ukázat studentům některá témata pro ně stravitelnou formou – videem na sociálních sítích,“ vysvětluje motivaci dvojice tvůrců Tomáš Profant.
„Tomáš pěkně maluje, tak ho napadlo udělat takovou obrazovou učebnici matematiky. Pak nám ale došlo, že videa budou pro dnešní studenty mnohem přístupnější forma. Nemáme ambici dělat skripta, spíš několikasekundové příběhy, kde hezky a stravitelně vysvětlíme nějaké téma nebo jev. Bude tam pár rovnic, obrázky a muzika. Říkáme si, že by to mohlo fungovat,“ doplňuje kolegu Petr Hájek.
Tomáš Profant už za sebou zkušenost s učebnicemi má, respektive s jejich ilustrací. Vedle toho má na kontě i komiks nebo kreslenou výstavu o díle fyzika Richarda Feynmana pro Technické muzeum v Brně. Teď pod jeho rukama vznikají obrázky malého bakaláře a jeho kočky a psa.
„Chceme být takoví zprostředkovatelé, dávat matematickým výrazům díky mechanice smysl. Bereme si z matematiky jen její malinkou část, kterou můžeme geometricky a prakticky interpretovat. Cílem je zejména zaujmout, pak už je spousta odborné literatury, kde si lze téma dostudovat,“ říká Profant.
Jejich záměr zatím nezbrzdil ani fakt, že jde pro ně o zcela neznámý způsob tvorby, což s sebou nese i omyly a technické problémy. „Ukázalo se, že i několik vteřin videa je časově velmi náročný proces. A to přitom volíme z hlediska animace tu nejjednodušší cestu,“ potvrzuje Profant. „Neumíme dělat videa, neumíme natáčet hudbu, neumíme to dávat dohromady. Takže je to docela výzva,“ souhlasí s úsměvem Hájek.
Petr Hájek se v procesu tvorby našel ve zvuku. K videím dělá hudbu, ale také ruchy, které spolu s pohyby vdechují kresleným postavičkám život. „Neustále hledám, co dobře zní. Zavřel jsem se ve zkušebně kapely nebo doma v pokoji a zkoušel jsem nahrávat různé zvuky. Potřebujeme třeba zvuk psaní tužkou na papír – jenže když nahrajete zvuk psaní na papír, vůbec to nezní, jak má! Nakonec nejlíp funguje zvuk, kdy jezdím prázdným vosím hnízdem po papíře. Zvuk mrkání zase dělám tak, že cinknu nehtem o kovový hrníček na čaj. Nebo využíváme zvuk mraveniště. Takže nahrávám divné zvuky, něco nahraju pusou a něco na kytaru,“ popisuje Hájek.
První videa už představili, další mají rozpracována. „Někdy bychom rádi vydali i malou knížku, ale to je otázka budoucnosti. Když je něco běh na dlouhou trať, mám vyzkoušeno, že je nejlepší jít krůček po krůčku, a tak se dá dosáhnout velkých věcí,“ věří Profant, který prý projektem tak trochu splácí dluh vlastnímu talentu. „Vždycky mi malování šlo. I kamarádi mi říkali, že je škoda, že se tomu víc nevěnuju, že mám talent. Já ale nikdy nechtěl být profesionální umělec. Vždycky mě totiž šíleně bavila matematika a mechanika. Jsem taková rozpolcená osobnost, tak bych chtěl nějak splatit, že jsem dostal do vínku dar hezky kreslit,“ uzavírá Profant.
| Tvorbu Tomáše Profanta si můžete prohlédnout na jeho webu www.profant.cz |