Plastový odpad, který ještě donedávna mířil do spalovny nebo na skládku, se postupně mění v průmyslovou surovinu. Třeba pro takzvané hybridní palety kombinující dřevo a plastový výmět, které vyrábí tuzemská firma Flexipal. Projekt, který původně začal výrobou plastových špalků, dnes přerůstá v komplexní vývoj cirkulárních řešení od konstrukce palet až po jejich robotizované opravy – a firma si proto na vývoj přizvala odborníky z Fakulty strojního inženýrství VUT.
Hybridní palety vznikly jako alternativa ke klasickým dřevěným paletám, jejichž výroba je náročná na spotřebu surového dřeva a jejichž životnost je omezená. U hybridní varianty jsou dřevěné špalky nahrazeny tvrdým plastem vyrobeným z takzvaného plastového výmětu. V Česku se tohoto nejméně hodnotného plastového odpadu každoročně vytřídí zhruba 200 tisíc tun a dosud pro něj neexistovalo smysluplné materiálové využití.
Flexipal ale přišel s nápadem na zmíněné hybridní palety a loni pro ně otevřel v obci Stanoviště novou výrobní linku s kapacitou až půl milionu palet ročně. „Využití plastových bloků ušetří zhruba 30 procent dřeva. Jedna tuna plastového výmětu odpovídá asi třem kubíkům surového dřeva,“ vysvětlil tehdy majitel společnosti Flexipal Tomáš Vojtěch. Hybridní palety mají navíc oproti běžným dřevěným paletám minimálně dvojnásobnou životnost, jsou odolnější vůči vlhkosti i chemikáliím a po dosloužení jsou zpětně odebírány k recyklaci. I proto si firma konstrukční řešení hybridní palety nechala ochránit jako užitný vzor.
Do vývoje se postupně stále víc zapojují také odborníci z Fakulty strojního inženýrství VUT. Spolupráce, která původně začala konzultacemi, se rozšířila poté, co byl Flexipal přijat do konsorcia Národního centra kompetence Mechatroniky a chytrých technologií pro strojírenství (NCK MESTEC). „V současnosti s firmou pracujeme na třech projektech. Jeden z nich se přímo týká dalšího rozvoje hybridní palety,“ říká Jiří Marek z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky.
Konkrétně jde o vývoj spodních částí palety, takzvaných lyžin, které jsou typicky dřevěné. Právě tyto části jsou zároveň hodně namáhané, protože přichází do přímého kontaktu se zemí. „Když dřevo leží na zemi, časem hnije. Pokud bychom i tyto díly vyráběli z plastového výmětu, životnost palety by se dál výrazně prodloužila,“ popisuje Marek. Technologická výzva je ale značná. Plastový výmět je velmi heterogenní materiál a obsahuje i nežádoucí příměsi, například hliníkové fólie, které je povoleno třídit do žlutých kontejnerů. V rámci vývoje proto vzniká prototypová forma a jednoduchý lis, na kterém si výzkumníci ověřují, jak z tohoto materiálu vyrábět dostatečně pevné a stabilní desky. Výsledkem má být kompletní technologická dokumentace zařízení.
Další dvě spolupráce mezi Flexipalem a odborníky na robotiku z FSI se zaměřují na automatizované opravy palet. Na fakultě už vznikl prototyp třídicí linky, která pomocí laserů a strojového vidění dokáže rozpoznat poškození, vyhodnotit typ vady a roztřídit palety do několika kategorií podle způsobu opravy. „Navazujícím krokem je robotizované pracoviště, které bude schopné automaticky opravovat dřevěné palety,“ říká Marek.
Do budoucna se počítá i s mobilními opravárenskými pracovišti. Robotizované technologie by byly umístěny v kontejnerech, které se přivezou přímo k zákazníkovi. „Nechceme stavět další továrny. Cílem je vozit technologii tam, kde jsou palety, opravit je na místě a zase odjet,“ vysvětluje Marek koncept „mobilní fabriky“.
Flexipal zároveň plánuje další rozšíření výroby. Na severní Moravě by měl vyrůst nový závod, který by dokázal zpracovat až 20 tisíc tun plastového výmětu ročně, tedy zhruba desetinu celkového množství, které v Česku každý rok vzniká. Hybridní palety se tak postupně stávají nejen logistickým produktem, ale i příkladem funkční cirkulární ekonomiky, která odpad mění v surovinu a šetří tím přírodu hned na několika frontách.