Busta konstruktéra a vynálezce Viktora Kaplana, kterou Brňané znají z křižovatky ulic Úvoz a Údolní, našla nový domov ve foyer Fakulty strojního inženýrství VUT. Na fakultě působí Odbor fluidního inženýrství, který navazuje na vynálezcův odkaz a se svolením rodiny nese jeho jméno. Na odhalení zrestaurované sochy 4. června proto dorazila i vynálezcova vnučka Gerlind Weberová s rodinou.
Busta Viktora Kaplana od sochařky Sylvy Lacinové-Jílkové vznikla v roce 1959. Umístěna byla na nároží ulic Úvoz a Údolní, před budovu dřívějšího anatomického ústavu, později sídla Fakulty strojní VUT. Viktor Kaplan, vynálezce slavné Kaplanovy turbíny, na počátku minulého století sice bydlel nedaleko, své vynálezy ale učinil v asi kilometr vzdálené laboratoři v budově dnešní Masarykovy univerzity.
Brněnská technika – ale která? Viktor Kaplan bývá někdy mylně spojován s VUT. Zmatení může působit literární zkratka "brněnská technika". Ve své době ovšem v Brně existovaly dvě, které působily vedle sebe: Německá vysoká škola technická v Brně (Deutsche Technische Hochschule Brünn) byla německojazyčná, fungovala v letech 1873–1945 a sídlila v budově na Komenského náměstí 2, kde má dnes sídlo Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Oficiálně byla spolu s dalšími německými vysokými školami po válce zrušena prezidentským dekretem a její majetek připadl českojazyčným vysokým školám v Brně. Vysoké učení technické v Brně bylo založeno roku 1899 v reakci na emancipaci českojazyčného obyvatelstva Brna, které chtělo mít svoji vlastní vysokou školu s češtinou jako vyučovacím jazykem. Dočkali se 19. září 1899, kdy byla císařským výnosem zřízena C. k. česká technická vysoká škola Františka Josefa v Brně, jejíž název se v roce 1956 ustálil na dnešním Vysokém učení technickém v Brně. |
Pozorným obyvatelům města jistě neuniklo, že socha ze svého obvyklého místa loni v létě zmizela. „S ohledem na plánovanou rekonstrukci areálu VUT v Údolní ulici jsme sochu preventivně odstranili a v mezičase se jí dostalo odborné restaurátorské péče,“ vysvětluje děkan Fakulty strojního inženýrství Jiří Hlinka. Následně fakulta hledala pro podobiznu slavného vynálezce důstojné místo ve svých prostorách. Paradoxem je, že na historickém podstavci sochy bylo Kaplanovo jméno uvedeno chybně: místo Viktor zde stálo Victor. „I to jsme se rozhodli napravit a sochu jsme umístili na opravený podstavec, kde je již jméno uvedeno bezchybně,“ dodává Hlinka.
Ve středu 4. června pak byl Kaplan slavnostně odhalen za přítomnosti vynálezcovy rodiny ve foyer fakulty. Ve stejný den se na fakultě konala Slavnostní vědecká rada, na které FSI při příležitosti výročí 125 let od svého založení ocenila významné osobnosti s fakultou spojené. Zlatou medaili obdržel in memoriam Viktor Kaplan, ocenění převzala jeho vnučka profesorka Gerlind Weberová. I ona se dala na akademickou dráhu, ovšem v jiném oboru: působila na vídeňské univerzitě, kde se věnovala oblasti územního plánování a rozvoje venkova.
Kaplanův odkaz žije dál
Právě Fakulta strojního inženýrství VUT, konkrétně jeden z jejích odborů, se k odkazu vynálezce dlouhodobě hlásí, což i Kaplanova rodina kvituje s povděkem. „Viktor Kaplan působil na německé technické vysoké škole v Brně, která v roce 1945 zanikla. Přišlo nám logické, abychom navázali na odkaz toho slavného vynálezce, který, ač byl rodilý Rakušan, je neoddělitelně spjat s Brnem. I proto jsme v roce 1998 kontaktovali Kaplanovu rodinu a získali jejich laskavé svolení, abychom mohli do názvu našeho pracoviště včlenit Kaplanovo jméno,“ říká Pavel Rudolf, vedoucí Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana.
„Kaplan ve své době navrhl revoluční koncepci, která umožňovala zpracovávat malé spády a velké průtoky, což byl úkol, se kterým neúspěšně bojovala celá řada vědců a vynálezců. Výrazně novým rysem Kaplanovy turbíny byly natáčecí lopatky oběžného kola, které umožňují lepší regulaci a efektivnější využití hydroenergetického potenciálu. Zároveň je Viktor Kaplan i příkladem úspěšného transferu technologie a spolupráce s průmyslem. Bez zázemí a pomoci brněnského továrníka Ignaze Storka by se jeho turbína nikdy v praxi neověřila a neprosadila,“ vysvětluje Rudolf.
Zmíněný odbor má na brněnské technice více než stoletou tradici. Zabývá se nejen návrhy a konstrukcí hydraulických strojů a zařízení, projektováním vodních děl, ale všemi stroji, procesy a technologiemi, které pracují s tekutinami, a to v moderním pojetí s multioborovým přesahem. Mezi nadějné vynálezy patří například CaviPlasma – technologie pro dočišťování vody pomocí nízkoteplotního plazmatu, která umí z vody odstranit zbytky chemikálií, například estrogeny z antikoncepce, a hubí i patogenní mikroorganismy jako jsou sinice a bakterie. Dalším příkladem je inovativní vírová turbína, která je určena pro malé vodní elektrárny s ještě nižšími spády než turbína Kaplanova.
Viktor Kaplan 27. 11. 1876 Mürzzuschlag – 23. 8. 1934 Rochuspoint u Unterachu V letech 1895-1900 absolvoval Technickou univerzitu ve Vídni. Do Brna se dostal v roce 1903, aby nastoupil jako zaměstnanec na německé vysoké škole technické. Jeho zájem se zaměřil na vodní turbíny, jeho velkým snem bylo vylepšení tehdy úspěšné Fracisovy turbíny, na kterém neúnavně pracoval. S podporou brněnského továrníka Ignaze Storka vybudoval na škole laboratoř pro vodní turbíny a v letech 1909–1912 zde položil základy budoucí Kaplanovy turbíny. Své vynálezy si nechal v letech 1912-1941 patentovat, následné soudní spory se ale vlekly dlouhých 12 let, než Kaplan definitivně zvítězil a bylo mu uděleno 280 patentů ve 27 státech. Dlouholeté konflikty vynálezce vyčerpaly, brzy poté odešel do předčasného důchodu a vrátil se z Brna do Rakouska, kde v roce 1934 zemřel. |