Busta konstruktéra a vynálezce Viktora Kaplana, kterou Brňané znají z křižovatky ulic Úvoz a Údolní, našla nový domov ve foyer Fakulty strojního inženýrství VUT. Na fakultě působí Odbor fluidního inženýrství, který navazuje na vynálezcův odkaz a se svolením rodiny nese jeho jméno. Na odhalení zrestaurované sochy 4. června proto dorazila i vynálezcova vnučka Gerlind Weberová s rodinou.

Busta Viktora Kaplana od sochařky Sylvy Lacinové-Jílkové vznikla v roce 1959. Umístěna byla na nároží ulic Úvoz a Údolní, před budovu dřívějšího anatomického ústavu, později sídla Fakulty strojní VUT. Viktor Kaplan, vynálezce slavné Kaplanovy turbíny, na počátku minulého století sice bydlel nedaleko, své vynálezy ale učinil v asi kilometr vzdálené laboratoři v budově dnešní Masarykovy univerzity.

Pozorným obyvatelům města jistě neuniklo, že socha ze svého obvyklého místa loni v létě zmizela. „S ohledem na plánovanou rekonstrukci areálu VUT v Údolní ulici jsme sochu preventivně odstranili a v mezičase se jí dostalo odborné restaurátorské péče,“ vysvětluje děkan Fakulty strojního inženýrství Jiří Hlinka. Následně fakulta hledala pro podobiznu slavného vynálezce důstojné místo ve svých prostorách. Paradoxem je, že na historickém podstavci sochy bylo Kaplanovo jméno uvedeno chybně: místo Viktor zde stálo Victor. „I to jsme se rozhodli napravit a sochu jsme umístili na opravený podstavec, kde je již jméno uvedeno bezchybně,“ dodává Hlinka.

Ve středu 4. června pak byl Kaplan slavnostně odhalen za přítomnosti vynálezcovy rodiny ve foyer fakulty. Ve stejný den se na fakultě konala Slavnostní vědecká rada, na které FSI při příležitosti výročí 125 let od svého založení ocenila významné osobnosti s fakultou spojené. Zlatou medaili obdržel in memoriam Viktor Kaplan, ocenění převzala jeho vnučka profesorka Gerlind Weberová. I ona se dala na akademickou dráhu, ovšem v jiném oboru: působila na vídeňské univerzitě, kde se věnovala oblasti územního plánování a rozvoje venkova.

Kaplanův odkaz žije dál

Právě Fakulta strojního inženýrství VUT, konkrétně jeden z jejích odborů, se k odkazu vynálezce dlouhodobě hlásí, což i Kaplanova rodina kvituje s povděkem. „Viktor Kaplan působil na německé technické vysoké škole v Brně, která v roce 1945 zanikla. Přišlo nám logické, abychom navázali na odkaz toho slavného vynálezce, který, ač byl rodilý Rakušan, je neoddělitelně spjat s Brnem. I proto jsme v roce 1998 kontaktovali Kaplanovu rodinu a získali jejich laskavé svolení, abychom mohli do názvu našeho pracoviště včlenit Kaplanovo jméno,“ říká Pavel Rudolf, vedoucí Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana.

„Kaplan ve své době navrhl revoluční koncepci, která umožňovala zpracovávat malé spády a velké průtoky, což byl úkol, se kterým neúspěšně bojovala celá řada vědců a vynálezců. Výrazně novým rysem Kaplanovy turbíny byly natáčecí lopatky oběžného kola, které umožňují lepší regulaci a efektivnější využití hydroenergetického potenciálu. Zároveň je Viktor Kaplan i příkladem úspěšného transferu technologie a spolupráce s průmyslem. Bez zázemí a pomoci brněnského továrníka Ignaze Storka by se jeho turbína nikdy v praxi neověřila a neprosadila,“ vysvětluje Rudolf.

Zmíněný odbor má na brněnské technice více než stoletou tradici. Zabývá se nejen návrhy a konstrukcí hydraulických strojů a zařízení, projektováním vodních děl, ale všemi stroji, procesy a technologiemi, které pracují s tekutinami, a to v moderním pojetí s multioborovým přesahem. Mezi nadějné vynálezy patří například CaviPlasma – technologie pro dočišťování vody pomocí nízkoteplotního plazmatu, která umí z vody odstranit zbytky chemikálií, například estrogeny z antikoncepce, a hubí i patogenní mikroorganismy jako jsou sinice a bakterie. Dalším příkladem je inovativní vírová turbína, která je určena pro malé vodní elektrárny s ještě nižšími spády než turbína Kaplanova.