Student Fakulty strojního inženýrství VUT Pravoslav Žilka je součástí týmu Mendel Brno, který se chystá reprezentovat Českou republiku na prestižní biotechnologické soutěži iGEM 2025 v Paříži. Spolu s kolegy staví v univerzitní dílně strojLAB autonomní kultivační jednotku pro pěstování rychle rostoucí rostliny duckweed. Cílem je nabídnout zemědělcům dostupný a lokální zdroj proteinu, který by mohl nahradit sóju.
Pane Žilko, jste součástí studentského týmu z Brna, který bude bojovat o umístění v soutěži iGEM 2025. O co v ní jde?
Smyslem je vyřešit reálný problém pomocí syntetické biologie. Takové řešení se ale obvykle neobejde bez technických znalostí, proto je tým složený z biologů i techniků.
Jak se podařilo složit tým 21 studentů z VUT a Masarykovy univerzity?
Většina lidí se přidala přes náborovou kampaň. Někteří, včetně mě, jsme se o soutěži dozvěděli díky kamarádům, kteří už v týmu byli.
Jak dlouho se na soutěž připravujete?
Rozhodnutí přihlásit se přišlo v dubnu 2024 – tehdy ještě jen ve složení tří biologů. V září jsme začali dávat dohromady širší tým, od listopadu se rozběhly první práce a v lednu jsme se pustili do stavby kultivátoru.
Proč právě soutěž iGEM?
Protože je to nejprestižnější biotechnologická soutěž na světě. Vyhrát ji je nesmírně těžké, ale i dílčí ocenění, třeba za hardware nebo software, mají velkou váhu. Úspěch v iGEMu znamená ověření schopností celého týmu a respekt v odborné komunitě.
Jaký je váš projekt?
Chceme nahradit sóju, protože až 80 % celkové produkce je spotřebováno na dokrmování hospodářských zvířat. Vyvíjíme kultivační jednotku, do které farmář zapojí močůvku. V jednotce následně díky močůvce poroste duckweed. Rostlina se automaticky sklidí a poskytne lokální a bílkovinami nabitý zdroj krmiva, který je také levnější. Aby mohl duckweed růst v této jednotce dostatečně rychle, je potřeba ho geneticky upravit – o to se starají kolegové z Masarykovy univerzity.
| Sója? Ne, děkuji! Raději "duckweed bestie" Sója dnes dominuje jako hlavní zdroj bílkovin, který farmáři používají ke krmení svých zvířat. Láká je její vysoký obsah bílkovin – ten ale zároveň znamená často vysokou cenu, kterou farmáři musí platit a která se následně promítá do ceny mléčných výrobků. Jenže tím to nekončí! Sója má i obrovskou environmentální cenu, kterou platíme – a ještě dlouho platit budeme – my všichni: miliony hektarů zničených přírodních ekosystémů a obrovské množství skleníkových plynů. A přesto hrozí, že v horizontu několika desetiletí jí prostě nebude dost pro všechny. Úryvek z prezentace projektu na webu Donio.cz |
Jaká je vaše role?
Spolu s Andrejem Žabkou z FSI a Martinem Pavellem, absolventem FIT, stavíme autonomní kultivační jednotku. Naším cílem je co nejefektivnější pěstování duckweedu s minimální potřebou lidské obsluhy.
Kde kultivátor vzniká?
Stavíme ho v AssemblyLab, což je jedna z dílen strojLABu. Tam trávíme většinu času. Velké poděkování za to patří zástupcům Ústavu konstruování Martinu Malému a Vojtěchu Floriánovi, který nám v dílně vytvořil zázemí.
Co vám účast v týmu přináší?
Naučil jsem se navrhovat a testovat nové koncepty, zlepšil jsem se ve shánění financí a v prezentaci projektů veřejnosti. Člověk taky rychle získá představu o tom, co je realizovatelné a co ne.
Jaká je v soutěži konkurence?
Do Paříže přijedou týmy z celého světa – třeba ze Stanfordu nebo Oxfordu, ale i kolegové z Prahy. Pravidelně se potkáváme na akcích iGEM komunity, které jsou spíš přátelské než konkurenční. Každý tým řeší úplně jiný problém.
Co je klíčové pro úspěch v soutěži?
Důležitý je výběr skutečného problému a smysluplné řešení. Hodně se oceňuje validace s lidmi z praxe a úpravy projektu podle jejich zpětné vazby. A samozřejmě hraje velkou roli i prezentace – zejména písemná, protože právě tu mají porotci k dispozici.
Na Donio máte crowdfundingovou kampaň Mendel 2.0. Na co použijete vybrané peníze?
Primárně na startovné, laboratorní zázemí a materiálové potřeby – například ty, které jsme využili při stavbě kultivátoru. Zájemci mají posledních pár dnů na to nás ještě podpořit.
Co byste vzkázal studentům, kteří mají nápad, ale nevědí, jak začít?
Nejvíc pomůže promluvit si s někým z oboru, klidně i s úplně cizím člověkem. Aktivní a podnikaví lidé se v Brně často pohybují kolem JICu – tam je velká šance narazit na podobné projekty.