Detail předmětu

Difuzní pochody

FSI-KDP Ak. rok: 2027/2028 Zimní semestr

Výroba celé řady předmětů pro naši potřebu, a to ať už se jedná o olej, benzín, instantní kávu, léčiva nebo ovocné destiláty, je závislá na procesech výměny hmoty. Studium těchto procesů je důležité pro procesní a celou řadu souvisejících oborů.

Předmět je zaměřen na procesy výměny hmoty a jejich aplikace v základních procesních operacích – destilaci, absorpci, extrakci, sušení, krystalizaci, adsorpci a membránových separacích. V úvodní části kurzu se posluchač seznámí s mechanizmem difúze a popisem fázových rovnováh v procesech výměny hmoty. Další část kurzu je věnována výpočtům materiálové a tepelné bilance rovnovážných stupňů aparátů na výměnu hmoty i celých technologických celků. V závěrečné části jsou probírány jednotlivé typy aparátů s ohledem na určení jejich hlavních bilančních a konstrukčních parametrů.

Součástí předmětu je samostatná semestrální práce s individuálním zadáním, v níž student zpracuje návrhový výpočet vybraného aparátu na výměnu hmoty. K ověření výsledků lze doplňkově využít procesní simulátor.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

5

Garant předmětu

Vstupní znalosti

Student před zápisem předmětu umí:

  • sestavit a vyřešit materiálovou a entalpickou bilanci procesního zařízení i jednoduché technologické linky pro ustálený stav;
  • používat vyjádření složení směsí (hmotnostní, molární a relativní zlomky) a převádět mezi nimi;
  • vysvětlit stavové chování plynů a kapalin, pojem syté páry, parciálního tlaku a Raoultova a Daltonova zákona;
  • určit termodynamické veličiny (entalpii, měrné teplo, skupenské teplo) z tabulek a diagramů;
  • popsat základní principy přestupu a prostupu tepla a navrhnout jednoduchý výměník tepla;
  • řešit soustavy lineárních rovnic a pracovat s derivací a integrálem funkce jedné proměnné;
  • vyhodnotit data a sestrojit graf v tabulkovém procesoru.

Uvedené znalosti student získá zejména v předmětech KBP – Bilancování procesů a energetických systémů, KS1 – Inženýrská termodynamika, KTP-A – Tepelné pochody, KHL – Hydraulické pochody a KMP – Mechanické pochody.

Způsob zakončení předmětu a pravidla hodnocení studentů

Podmínky udělení zápočtu

Zápočet je podmíněn aktivní účastí na cvičeních a odevzdáním semestrální práce. Účast na cvičeních je povinná a je kontrolována; tolerují se nejvýše dvě neúčasti. Za zameškané cvičení student doplní písemný elaborát řešených příkladů a předloží jej vyučujícímu ke kontrole. Semestrální práce je zadána individuálně a odevzdává se prostřednictvím e-learningového kurzu v termínu stanoveném na začátku semestru. Účast na přednáškách je doporučená.

Zkouška

Zkouška je kombinovaná a skládá se z písemné a ústní části.

Písemná část trvá 90 minut a obsahuje tři výpočtové úlohy z oblasti materiálové a tepelné bilance, grafického určení počtu teoretických pater (McCabe–Thiele, trojúhelníkový diagram) a návrhových výpočtů aparátu. Student při ní používá pouze psací potřeby a kalkulačku. Potřebná tabelovaná data (molární hmotnosti, rovnovážná data) a prázdné rovnovážné a trojúhelníkové diagramy jsou součástí zadání. Podmínkou připuštění k ústní části je získání alespoň 50 % bodů z písemné části.

Ústní část sestává ze tří otázek pokrývajících teoretický základ výměny hmoty, fázové rovnováhy a jednotlivé separační operace, včetně otázek souvisejících s úlohami řešenými ve cvičení a se semestrální prací.

Výsledná klasifikace

Výsledné hodnocení se stanoví váženým průměrem: zápočet (semestrální práce a práce ve cvičeních) 10 %, písemná část zkoušky 30 % a ústní část zkoušky 60 % (tři otázky, každá 20 %).

Podmínkou úspěšného složení zkoušky je dosažení alespoň 50 bodů ze 100 v celkovém hodnocení. Výsledný počet bodů se převede na klasifikační stupeň dle klasifikační stupnice ECTS podle Studijního a zkušebního řádu VUT (A 100–90, B 89–80, C 79–70, D 69–60, E 59–50, F méně než 50).

Učební cíle

Po úspěšném absolvování předmětu student umí:

Znalosti

  • vysvětlit mechanismus molekulové a konvektivní difúze, popsat dvoufilmovou teorii přestupu hmoty a vysvětlit význam difuzního koeficientu a součinitelů přestupu hmoty;
  • popsat fázové rovnováhy soustav kapalina–pára, kapalina–kapalina a sorpční rovnováhy a vysvětlit jejich zobrazení v rovnovážných, entalpických a trojúhelníkových diagramech;
  • porovnat principy, oblasti použití a konstrukční uspořádání destilace, absorpce, extrakce, sušení, krystalizace, adsorpce, membránových separací a elektrolýzy a zdůvodnit volbu separační operace pro zadanou úlohu.

Dovednosti

  • sestavit a vyřešit materiálovou a tepelnou bilanci rovnovážného stupně, aparátu i celé technologické linky pro zadané složení, průtoky a provozní podmínky;
  • určit počet teoretických pater grafickými metodami (McCabe–Thiele, trojúhelníkový diagram) pro dvousložkovou destilaci, absorpci a extrakci, stanovit minimální množství rozpouštědla a minimální reflux a zkonstruovat nástřikovou přímku pro zadaný parametr nástřiku;
  • navrhnout hlavní bilanční a konstrukční parametry aparátu na výměnu hmoty (počet skutečných pater, výšku a průměr náplňové kolony, volbu náplně, spotřebu energie), výsledek kriticky posoudit a zpracovat jej do písemné zprávy.

Studijní opory

Studijní opory jsou k dispozici v e-learningu VUT (Moodle) v kurzu Difuzní pochody (KDP):

  • Příručka kurzu s organizačními informacemi a podmínkami ukončení předmětu;
  • podklady k přednáškám ke všem tématům kurzu;
  • zadání cvičení a podklady k řešeným příkladům;
  • prázdné rovnovážné, entalpické a trojúhelníkové diagramy pro grafická řešení;
  • rozdělení zadání a šablona semestrální práce;
  • doplňkové materiály (Gibbsova adsorpční izoterma, řešení tlaku v krystalizátoru).

Použití předmětu ve studijních plánech

Program N-PRI-P: Procesní inženýrství, magisterský navazující, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Osnova


  1. Úvod do difuzních pochodů. Rozdělení procesů výměny hmoty a jejich úloha v procesním průmyslu.

  2. Základy výměny hmoty. Molekulová a konvektivní difúze, Fickův zákon, dvoufilmová teorie, součinitele přestupu a prostupu hmoty.

  3. Fázové rovnováhy. Rovnováha kapalina–pára, kapalina–kapalina, sorpční rovnováhy. Rovnovážné, entalpické a trojúhelníkové diagramy.

  4. Materiálová a tepelná bilance aparátu s výměnou hmoty a technologické linky. Odparky, aplikace na technologii cukrovaru.

  5. Materiálová a tepelná bilance dvousložkové destilace, metoda McCabe–Thiele, nástřiková přímka, minimální a pracovní reflux.

  6. Vsázková a vícesložková destilace. Kotlová destilace a Rayleighova rovnice, destilace s vodní parou. Vícesložkové směsi – klíčové složky a principy určení počtu teoretických pater (přehledově).

  7. Absorpce a desorpce. Materiálová bilance, minimální množství rozpouštědla, určení počtu pater a výšky kolony.

  8. Náplně a vestavby destilačních a absorpčních kolon. Účinnost pater, hydraulika kolon, tlaková ztráta, určení průměru kolony.

  9. Sušení. Vlhký vzduch a Mollierův diagram, materiálová a tepelná bilance teoretické a reálné sušárny, kinetika sušení.

  10. Extrakce kapalina–kapalina. Jednostupňová a vícestupňová protiproudá extrakce, řešení v trojúhelníkovém diagramu, regenerace rozpouštědla.

  11. Adsorpce z plynů a kapalin. Adsorpční izotermy, průnikové křivky, určení počtu teoretických stupňů.

  12. Rozpustnost a přesycení, kinetika krystalizace, materiálová a tepelná bilance krystalizátoru, typy krystalizátorů.

  13. Membránové procesy. Mikrofiltrace, ultrafiltrace, reverzní osmóza, membránová separace plynů. Princip, uspořádání modulů a oblasti použití.

Cvičení

26 hod., povinná

Osnova


  1. Opakování materiálové a entalpické bilance procesního zařízení.

  2. Výpočet a odhad difuzních koeficientů v plynech a kapalinách.

  3. Výpočty molekulové difúze a přestupu hmoty.

  4. Konstrukce a čtení fázových diagramů, výpočty rovnováhy kapalina–pára.

  5. Materiálová a tepelná bilance dvousložkové destilace.

  6. Určení počtu teoretických pater metodou McCabe–Thiele, nástřiková přímka, reflux.

  7. Absorpce I – materiálová bilance, přepočet absolutních a relativních koncentrací, pracovní čára.

  8. Absorpce II – minimální množství rozpouštědla, počet teoretických pater, výška náplňové kolony.

  9. Sušení – bilance teoretické sušárny, práce s Mollierovým diagramem.

  10. Extrakce I – jednostupňová extrakce, řešení v trojúhelníkovém diagramu.

  11. Extrakce II – vícestupňová protiproudá extrakce, regenerace rozpouštědla.

  12. Krystalizace a adsorpce – materiálová a tepelná bilance krystalizátoru a výtěžek; určení počtu teoretických stupňů při adsorpci.

  13. Membránové procesy a elektrolýza – bilance membránového modulu, výpočet retence a permeátového toku; bilance elektrolyzéru.


Průběžně je zadávána a konzultována semestrální práce s individuálním zadáním separační úlohy; k ověření výsledků lze doplňkově využít procesní simulátor.