Profesor Jiří Klemeš, který působí na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně, patří mezi jedno procento nejcitovanějších vědců na světě. Prestižní žebříček Highly Cited Researchers pro rok 2020 dnes zveřejnila společnost Clarivate. Mezi více než šesti tisíci jmény ze šedesátky zemí je na seznamu spolu s Klemešem dalších 9 českých výzkumníků. Profesor Jiří Klemeš se v žebříčku poprvé objevil už v roce 2018.

Svaz průmyslu a dopravy ČR udělil na svém sněmu 5. října Cenu za Průmysl 4.0 společnému projektu Blumenbecker Prag s.r.o., CIIRC ČVUT v Praze a Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Aneurysmatem břišní aorty trpí v Česku 2 až 3 procenta lidí starších 60 let. Dojde-li k jeho prasknutí, polovina pacientů umírá. Zatímco menší výdutě lékaři obvykle pouze sledují, ty větší se zpravidla operují. Lékaři pak musí porovnávat riziko prasknutí aneurysmatu s riziky samotné operace. S rozhodováním by jim v budoucnu mohly pomoci modely biomechaniků z Fakulty strojního inženýrství VUT. Poprvé je lékaři vyzkoušeli během koronavirové krize.

S originálním způsobem řešení celosvětového problému opotřebení kloubů přišli výzkumníci z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Desetkrát rychlejší než ostatní tlumiče je magnetoreologický tlumič vyvinutý firmou Strojírna Oslavany s výzkumníky z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Ve spolupráci s firmou Škoda Transportation ze skupiny PPF už ho navíc otestovali. Tlumič umožní zvýšit maximální dovolenou rychlost vlaků a je také šetrnější ke kolejím a výhybkám. Díky rychlému náběhu tlumicí síly vědci pomýšlejí na to, že by takzvaný semiaktivní tlumič mohl na základě signálů z různých senzorů okamžitě reagovat na změny na trati nebo na vozovce.

S originálním způsobem řešení letitého problém výrobců řezných nástrojů přišli výzkumníci z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Jejich technologie pomůže s takzvaným odjehlováním břitů, tedy dokončovací úpravou ostří při výrobě nástrojů určených pro obrábění různých materiálů. Výsledkem jejich práce je efektivní způsob, jak původní zdlouhavý a problematický postup odjehlování nahradit novou technologií.

Další obětí koronaviru je životní prostředí, zaznívá čím dál častěji. Zatímco loni byla řada zemí odhodlána s plasty bojovat, během pandemie lidé opět častěji sahali po plastových obalech nebo ochranných pomůckách. Mezinárodní vědecký tým vedený odborníky z VUT v Brně na základě výzkumu upozorňuje, že plasty nemusí být automaticky špatné, záleží hlavně na tom, jak se s nimi nakládá.

Nejen azbest, ale i další uměle vyráběná vlákna, například stavební izolace. Že je jejich vdechování škodlivé, vědí lékaři už dlouho. Vědci z Energetického ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT teď zkoumají, jak přesně se vlákna při vdechnutí chovají a jak a kam se v plicích usazují. K experimentům využívají vlastní unikátní model plic, jeden z nejdokonalejších na světě, který využívá řada vědeckých týmů z celého světa pro testování a experimenty.

Snímek zachycující kometu Neowise od profesora Miloslava Druckmüllera z Ústavu matematiky FSI VUT zvolila americká NASA za astronomický snímek dne (APOD). Oceněná fotografie zachytila nejjasnější kometu, jakou lze v prostředí České republiky v těchto letech pozorovat a lze ji spatřit i lidským zrakem.

Syndrom suchého oka patří mezi nejčastější onemocnění, která přivádí pacienty do ordinace očního lékaře. Počet nemocných navíc stále roste. Na mírnější formy nemoci lékaři předepisují tzv. umělé slzy v podobě očních kapek.

Nazval ji BE[A]ST, tedy „zvíře“, nebo taky „nejlepší“. Když chtěl student Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně Filip Páral ve své bakalářské práci zhodnotit, která z proudnic pro požární sport je ta nejlepší, zjistil, že ideální není žádná. S výsledkem se nespokojil a nad rámec závěrečné práce navrhl vlastní proudnici, která kombinuje to nejlepší z dosavadních řešení. Od univerzity si licencoval užitný vzor, kterým je proudnice chráněna, a chystá se s ní na trh.

Laborant založí zkumavky se vzorky, aktivuje systém a vše ostatní se už děje automaticky. S takovýmto řešením pro biohazard laboratoře přišli výzkumníci z Ústavu automatizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Robotické pracoviště nazvané openTube vzniklo na poptávku FN Brno, která plánuje jeho pilotní nasazení a testování. Jedním z možných využití je příprava vzorků odebraných pacientům s podezřením na COVID-19.