Svaz průmyslu a dopravy ČR udělil na svém sněmu 5. října Cenu za Průmysl 4.0 společnému projektu Blumenbecker Prag s.r.o., CIIRC ČVUT v Praze a Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Aneurysmatem břišní aorty trpí v Česku 2 až 3 procenta lidí starších 60 let. Dojde-li k jeho prasknutí, polovina pacientů umírá. Zatímco menší výdutě lékaři obvykle pouze sledují, ty větší se zpravidla operují. Lékaři pak musí porovnávat riziko prasknutí aneurysmatu s riziky samotné operace. S rozhodováním by jim v budoucnu mohly pomoci modely biomechaniků z Fakulty strojního inženýrství VUT. Poprvé je lékaři vyzkoušeli během koronavirové krize.

S originálním způsobem řešení celosvětového problému opotřebení kloubů přišli výzkumníci z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Desetkrát rychlejší než ostatní tlumiče je magnetoreologický tlumič vyvinutý firmou Strojírna Oslavany s výzkumníky z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Ve spolupráci s firmou Škoda Transportation ze skupiny PPF už ho navíc otestovali. Tlumič umožní zvýšit maximální dovolenou rychlost vlaků a je také šetrnější ke kolejím a výhybkám. Díky rychlému náběhu tlumicí síly vědci pomýšlejí na to, že by takzvaný semiaktivní tlumič mohl na základě signálů z různých senzorů okamžitě reagovat na změny na trati nebo na vozovce.

S originálním způsobem řešení letitého problém výrobců řezných nástrojů přišli výzkumníci z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Jejich technologie pomůže s takzvaným odjehlováním břitů, tedy dokončovací úpravou ostří při výrobě nástrojů určených pro obrábění různých materiálů. Výsledkem jejich práce je efektivní způsob, jak původní zdlouhavý a problematický postup odjehlování nahradit novou technologií.

Další obětí koronaviru je životní prostředí, zaznívá čím dál častěji. Zatímco loni byla řada zemí odhodlána s plasty bojovat, během pandemie lidé opět častěji sahali po plastových obalech nebo ochranných pomůckách. Mezinárodní vědecký tým vedený odborníky z VUT v Brně na základě výzkumu upozorňuje, že plasty nemusí být automaticky špatné, záleží hlavně na tom, jak se s nimi nakládá.

Nejen azbest, ale i další uměle vyráběná vlákna, například stavební izolace. Že je jejich vdechování škodlivé, vědí lékaři už dlouho. Vědci z Energetického ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT teď zkoumají, jak přesně se vlákna při vdechnutí chovají a jak a kam se v plicích usazují. K experimentům využívají vlastní unikátní model plic, jeden z nejdokonalejších na světě, který využívá řada vědeckých týmů z celého světa pro testování a experimenty.

Snímek zachycující kometu Neowise od profesora Miloslava Druckmüllera z Ústavu matematiky FSI VUT zvolila americká NASA za astronomický snímek dne (APOD). Oceněná fotografie zachytila nejjasnější kometu, jakou lze v prostředí České republiky v těchto letech pozorovat a lze ji spatřit i lidským zrakem.

Syndrom suchého oka patří mezi nejčastější onemocnění, která přivádí pacienty do ordinace očního lékaře. Počet nemocných navíc stále roste. Na mírnější formy nemoci lékaři předepisují tzv. umělé slzy v podobě očních kapek.

Nazval ji BE[A]ST, tedy „zvíře“, nebo taky „nejlepší“. Když chtěl student Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně Filip Páral ve své bakalářské práci zhodnotit, která z proudnic pro požární sport je ta nejlepší, zjistil, že ideální není žádná. S výsledkem se nespokojil a nad rámec závěrečné práce navrhl vlastní proudnici, která kombinuje to nejlepší z dosavadních řešení. Od univerzity si licencoval užitný vzor, kterým je proudnice chráněna, a chystá se s ní na trh.

Laborant založí zkumavky se vzorky, aktivuje systém a vše ostatní se už děje automaticky. S takovýmto řešením pro biohazard laboratoře přišli výzkumníci z Ústavu automatizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Robotické pracoviště nazvané openTube vzniklo na poptávku FN Brno, která plánuje jeho pilotní nasazení a testování. Jedním z možných využití je příprava vzorků odebraných pacientům s podezřením na COVID-19.

Projíždějící vlak rozvibruje kolejiště – a to dodá bezdrátovému senzoru potřebnou elektrickou energii pro jeho autonomní provoz a komunikaci, aby odeslal například informace o stavu koleje správci tratě. Princip, na kterém by mohla v budoucnu stavět správa železnic. Vytěžování nevyužívané okolní energie, tzv. energy harvesting, pro účely vlakové dopravy bylo tématem prvního projektu Horizon 2020, který FSI získala a který na konci února úspěšně skončil.